Browse by: "2023"

W krajowych profilach dotyczących nowotworów opisano mocne strony, wyzwania i konkretne obszary działania w odniesieniu do każdego z 27 państw członkowskich UE, Islandii i Norwegii, aby odpowiednio ukierunkować inwestycje i działania na szczeblu unijnym, krajowym i regionalnym w ramach Europejskiego Planu Walki z Rakiem. Każdy krajowy profil dotyczący nowotworów zawiera krótką syntezę dotyczącą: krajowego obciążenia nowotworami ; czynników ryzyka zachorowania na raka (ze szczególnym uwzględnieniem behawioralnych i środowiskowych czynników ryzyka); programów wczesnego wykrywania; funkcjonowania opieki nad chorymi na raka (ze szczególnym uwzględnieniem dostępności, jakości opieki, kosztów oraz wpływu COVID-19 na opiekę nad chorymi na raka).

I landsprofilerna om cancer identifieras styrkor, utmaningar och särskilda åtgärdsområden för var och en av EU:s 27 medlemsländer samt Island och Norge för att vägleda investeringar och åtgärder på EU-nivå, nationell nivå och regional nivå som del av Europas plan mot cancer. Varje landscancerprofil innehåller en kort sammanfattning av följande: den nationella cancerbördan ; riskfaktorer för cancer (med fokus på beteendeoch miljöriskfaktorer); program för tidig upptäckt; cancervårdens resultat (med fokus på tillgänglighet, vårdkvalitet, kostnader och COVID-19:s inverkan på cancervården).

V profilih držav o stanju na področju raka so opredeljene prednosti, izzivi in posamezna področja ukrepanja za vsako od 27 držav članic EU ter Islandijo in Norveško, da bi se tako usmerjalo naložbe in ukrepe na ravni EU ter na nacionalni in regionalni ravni v okviru Evropskega načrta za boj proti raku. Vsak profil raka v državi vsebuje kratko sintezo: nacionalno breme raka; dejavnike tveganja za nastanek raka (s poudarkom na vedenjskih in okoljskih dejavnikih tveganja); programe zgodnjega odkrivanja raka; uspešnost oskrbe raka (s poudarkom na dostopnosti, kakovosti oskrbe, stroških in vplivu Covida-19 na oskrbo raka).

Í landsskýrslunum eru dregnir fram styrkleikar, áskoranir og sérstök aðgerðasvið fyrir hvert hinna 27 aðildarríkja ESB, auk Íslands og Noregs, og er þeim þannig ætlað vera leiðbeininandi við fjárfestingar og íhlutanir á Evrópu-, lands- og svæðisvísu innan ramma evrópsku áætlunarinnar gegn krabbameini. Hverlandsskýrsla veitir stutta samantekt af: krabbameinsbyrði landsmanna; áhættuþáttumr krabbameins (með áherslu á lífsstíls og umhverfisáhættuþætti); Snemmgreiningar áætlanir; árangur krabbameinsmeðferðar (með áherslu á aðgengi, gæði umönnunar, kostnað og áhrif COVID-19 á krabbameinsmeðferð).

A rákügyi országprofilok a 27 uniós tagállam mindegyike, továbbá Izland és Norvégia tekintetében meghatározzák az erősségeket, a kihívásokat és a konkrét cselekvési területeket, hogy iránymutatást nyújtsanak az európai rákellenes terv keretében uniós, nemzeti és regionális szinten végrehajtandó beruházásokhoz és beavatkozásokhoz. Minden egyes ország rákprofilja összefoglalja : A rák betegségterhét az országban; A rák kockázati tényezőit (különös tekintettel a viselkedési és környezeti kockázati tényezőkre); A korai felismerési programokat; valamint egy kétévente váltakozó kiadványsorozatot (amely az egyik évben országonkénti rákprofilokból, a másik évben egy, az Európában a rákkal kapcsolatos egyenlőtlenségeket bemutató jelentésből áll).

Los perfiles nacionales de cáncer determinan los puntos fuertes, los desafíos y los ámbitos de actuación específicos de cada uno de los veintisiete Estados miembros de la UE, Islandia y Noruega, al objeto de orientar la inversión y las intervenciones a escala de la UE, nacional y regional en el marco del Plan Europeo de Lucha contra el Cáncer. Cada perfil oncológico nacional ofrece una breve síntesis de: la carga nacional del cáncer; factores de riesgo de cáncer (centrándose en los factores de riesgo conductuales y ambientales); programas de detección precoz; resultados de la atención oncológica (centrándose en la accesibilidad, la calidad de la atención, los costes y el impacto de COVID-19 en la atención oncológica).

În profilurile de țară privind cancerul sunt identificate punctele forte, provocările și domeniile specifice de acțiune pentru fiecare dintre cele 27 de state membre ale UE, precum și pentru Islanda și Norvegia, în scopul orientării investițiilor și intervențiilor la nivelul UE, la nivel național și regional în cadrul Planului european de combatere a cancerului. Fiecare profil de țară privind cancerul oferă o scurtă sinteză a: poverii naționale a cancerului; factorilor de risc pentru cancer (cu accent pe factorii de risc comportamentali și de mediu) ; programelor de depistare precoce; performanței în îngrijirea cancerului (cu accent pe accesibilitate, calitatea îngrijirii, costuri și impactul COVID-19 asupra îngrijirii cancerului).

Τα προφίλ χώρας για τον καρκίνο προσδιορίζουν πλεονεκτήματα, προκλήσεις και συγκεκριμένους τομείς δράσης για καθένα από τα 27 κράτη μέλη της ΕΕ, την Ισλανδία και τη Νορβηγία, με σκοπό την καθοδήγηση των επενδύσεων και των παρεμβάσεων σε ενωσιακό, εθνικό και περιφερειακό επίπεδο στο πλαίσιο του ευρωπαϊκού σχεδίου για την καταπολέμηση του καρκίνου. Κάθε Προφίλ Χώρας για τον Καρκίνο παρέχει μια σύντομη σύνθεση: της εθνικής επιβάρυνσης από τον καρκίνο; παραγόντων κινδύνου για τον καρκίνο (με έμφαση στους παράγοντες κινδύνου συμπεριφοράς και περιβάλλοντος) ; προγραμμάτων έγκαιρης διάγνωσης ; επιδόσεων της φροντίδας για τον καρκίνο (με έμφαση στην προσβασιμότητα, την ποιότητα της περίθαλψης, το κόστος και τον αντίκτυπο της COVID-19 στην περίθαλψη για τον καρκίνο).

Landprofilene peker på styrker, utfordringer og områder med behov for handling i de 27 medlemslandene i EU samt Island og Norge, som en veileder for investeringer og helsepolitiske tiltak på EU-plan, nasjonalt plan og regionalt plan. Hver landskreftprofil gir en kort syntese av: den nasjonale kreftbyrden; risikofaktorer for kreft (med fokus på atferds- og miljørisikofaktorer); programmer for tidlig oppdagelse; ytelse ved kreftomsorg (med fokus på tilgjengelighet, omsorgskvalitet, kostnader og virkningen av COVID-19 på kreftomsorg).

Os perfis sobre cancro por país identificam pontos fortes, desafios e áreas específicas de ação para cada um dos 27 Estados-Membros da UE, a Islândia e a Noruega, com o propósito de orientar investimentos e intervenções a nível da UE, nacional e regional no âmbito do Plano Europeu de Luta contra o Cancro. Cada perfil do país sobre cancro fornece uma breve síntese: da carga de doença causada pelo cancro no país ; dos fatores de risco para o cancro (particularmente os do tipo comportamental e ambiental) ; dos programas de deteção precoce ; do desempenho na prestação de cuidados Oncológicos (com foco na acessibilidade, qualidade, custos e o impacte da COVID-19 no tratamento do cancro).

Onkologické profily jednotlivých zemí identifikují silné stránky, výzvy a specifické oblasti opatření pro každý z 27 členských států EU, Island a Norsko a slouží jako vodítko pro investice a intervence na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni v rámci Evropského plánu boje proti rakovině. Každý onkologický profil dané země obsahuje krátkou syntézu: národní zátěže onkologickým onemocněním; rizikovch faktora rakoviny (se zaměřením na rizikové faktory chování a životního prostředí) ; programa včasné detekce rakoviny; výkonnosti onkologické péče (se zaměřením na dostupnost, kvalitu péče, náklady a na dopad onemocnění COVID-19 na onkologickou péči).

Mit den Länderprofilen Krebs werden in Bezug auf die 27 EU-Mitgliedstaaten sowie Island und Norwegen Stärken, Herausforderungen und spezifische Maßnahmenbereiche aufgezeigt, die als Richtschnur für Investitionen und Interventionen auf EU-, nationaler und regionaler Ebene im Rahmen von Europas Plan gegen den Krebs dienen können. Jedes Länder-Krebs-Profil bietet eine kurze Synthese von: der nationalen Krebsbelastung, den Risikofaktoren für Krebs (wobei der Schwerpunkt auf verhaltensbedingten und umweltbedingten Risikofaktoren liegt) ; den Früherkennungsprogrammen ; den Leistungen der Krebsversorgung (wobei der Schwerpunkt auf Zugänglichkeit, Versorgungsqualität, Kosten und den Auswirkungen von COVID-19 auf die Krebsversorgung lieg).

Mit den Länderprofilen Krebs werden in Bezug auf die 27 EU-Mitgliedstaaten sowie Island und Norwegen Stärken, Herausforderungen und spezifische Maßnahmenbereiche aufgezeigt, die als Richtschnur für Investitionen und Interventionen auf EU-, nationaler und regionaler Ebene im Rahmen von Europas Plan gegen den Krebs dienen können. Jedes Länder-Krebs-Profil bietet eine kurze Synthese von: der nationalen Krebsbelastung, den Risikofaktoren für Krebs (wobei der Schwerpunkt auf verhaltensbedingten und umweltbedingten Risikofaktoren liegt) ; den Früherkennungsprogrammen ; den Leistungen der Krebsversorgung (wobei der Schwerpunkt auf Zugänglichkeit, Versorgungsqualität, Kosten und den Auswirkungen von COVID-19 auf die Krebsversorgung lieg).

Syöpäprofiileissa kuvataan EU:n 27 jäsenvaltion sekä Islannin ja Norjan vahvuudet, haasteet ja erityiset toiminta-alat, jotka ohjaavat niiden investointeja ja toimia EU:n, kansallisella ja alueellisella tasolla EU:n syöväntorjuntasuunnitelman puitteissa. Kussakin maakohtaisessa syöpäprofiilissa esitetään lyhyt yhteenveto seuraavista: kansallinen syöpätaakka; syövän riskitekijät (joissa keskitytään käyttäytymiseen ja ympäristöön liittyviin riskitekijöihin); (varhaista havaitsemista koskevat ohjelmat; syövän hoidon suorituskyky (jossa keskitytään saatavuuteen, hoidon laatuun, kustannuksiin ja COVID-19:n vaikutukseen syövän hoitoon).

Kræftlandeprofilerne identificerer styrker, udfordringer og specifikke indsatsområder for hver af de 27 EU-medlemsstater, Island og Norge, som skal være retningsgivende for investeringer og indgreb på EU-plan samt på nationalt og regionalt plan inden for rammerne af den europæiske kræfthandlingsplan. Hver landekræftprofil indeholder en kort sammenfatning af: den nationale kræftbyrde ; risikofaktorer for kræft (med fokus på adfærdsmæssige og miljømæssige risikofaktorer) ; programmer for tidlig opsporing; kræftbehandlingens resultater (med fokus på tilgængelighed, behandlingskvalitet, omkostninger og COVID-19’s indvirkning på kræftbehandling.)

До широкомасштабного вторгнення Росії 24 лютого 2022 року Україна досягла значного поступу в реалізації амбітних реформ регіонального розвитку та децентралізації. Результатом цих реформ стало створення 1 469 об’єднаних муніципалітетів, введення детальної багаторівневої структури планування регіонального розвитку, а також значне підвищення рівня надання місцевих державних послуг і державного фінансування регіонального та місцевого розвитку. Однак на шляху реформ виникли деякі проблеми, багато з яких були значно загострені війною Росії проти України. Ці проблеми включають збільшення регіональних економічних та демографічних розбіжностей і відмінностей у рівні добробуту, фрагментарну структуру фінансування регіонального розвитку, а також помітні розбіжності в адміністративних, кадрових і фіскальних можливостях муніципалітетів. У цьому звіті представлено глибокий аналіз поступу України у впровадженні реформ багаторівневого управління та досліджено роль місцевих органів влади в управлінні катастрофою. Виходячи з цього, у звіті рекомендуються можливі шляхи використання Україною разом з міжнародними партнерами багаторівневого управління, регіонального розвитку і децентралізації для підтримки процесів місцевої відбудови та відновлення з метою вирішення нагальних гуманітарних потреб, відновлення місцевої економіки та громад, а також посилення їхньої стійкості.

Le Scan de l’espace civique en Tunisie propose une analyse en profondeur des cadres légaux, de politiques publiques, et institutionnels ainsi que des pratiques sous-tendant l’espace civique et nécessaires aux acteurs non-gouvernementaux pour accéder à l’information, s’exprimer, s’associer, s’organiser et participer à la vie publique. Le Scan évalue les quatre dimensions clés de l’espace civique : les droits et libertés publics ; les droits et libertés numériques et des médias ; l’environnement opérationnel des organisations de la société civile ; et la participation civique à l’élaboration des politiques publiques et à la prise de décisions. Il adopte une perspective de long terme pour dresser un bilan des progrès réalisés au cours des dix dernières années, identifier les défis restants, et proposer des recommandations opérationnelles pour renforcer l’espace civique comme précondition aux réformes du gouvernement ouvert en Tunisie.